Klusácké dostihy u nás v regionu nikdy příliš populární nebyly, v kolébce turfu se neuchytily dokonce vůbec, ale např. ve Skandinávii, Itálii, Francii nebo především v USA se jedná o obrovské a extrémně populární odvětví sportu s koňmi.
Historie
Klusácké dostihy mají velmi dlouhou historii, která se čítá na tisíce let a byly de facto prvním sportem s koňmi, ale jejich moderní historie je mnohem kratší, ta se píše až od 19. století. I u zrodu moderního klusáka se objevují plnokrevníci, konkrétně hřebci Hambletonian a Messenger, kteří stáli na počátku vzniku moderního klusáckého koně, zvaného standarbred neboli americký klusák. Ale to není jediné klusácké plemeno, dalšími jsou orlovský klusák (v Rusku) nebo francouzský klusák (Francie), a mnohé další, někdy se může jednat i o mix plemen.
Zajímavosti
Zajímavostí jsou mimochodníci (tzv. paceři), kteří běhají dostihy hlavně v USA a u protinožců a vznikli na jiném chovném základě než standardbred. Většinou, pokud se bavíme o klusáckých dostizích, bude se jednat o klasické klusáky (tzv. trottery). Trotteři a paceři nikdy neběhají proti sobě, vždy závodí odděleně. Obvykle jsou při tom zapřažení do sulky a ve vysokém tempu v klusu absolvují celou trať. Proč píšeme obvykle? Ve Francii vznikla ještě kategorie dostihů „monté“, kdy jezdec sedí normálně v sedle, ale je to spíše kuriozita v rámci jedné země. Za zacválání jsou pak diskvalifikováni, takže trénink i výstroj jsou tomu přizpůsobeny. Jejich výkony jsou hodnoceny na základě dosaženého kilometrového času.
Proč klusáci?
Obrovskou výhodou klusáků je jejich tvrdost, dlouholetost a možnost absolvovat velké množství startů každý rok. Jde to hlavně proto, že klusácký trénink i dostihy kladou jiné nároky na fundament koně než klasické dostihy. I proto jsou tak nesmírně populární a divácky vděčné, neboť svým oblíbencům můžete fandit docela dlouho.
